Jak moc se odvažujete vyčnívat do prostoru? Jak moc následujete svoje srdce a intuici? Jak moc se řídíte svými pocity? Dýcháte plně a kvalitně? Jste pro své okolí inspirací a ženou, kterou ostatní obdivují a chtějí ji následovat?
Tyto všechny otázky souvisí s tím, jak moc autenticky a pravdivě žijeme a prožíváme svůj život. Odpovězte si na ně a ujasněte si, jestli opravdu žijete v souladu se svým já a ukazujete se světu takové, jaké přirozeně jste. Já bych s vámi dneska chtěla touto formou sdílet, jak já vstupuji do prostoru. Jak moc a čím do něj vstupuji. ♥
Vždy se ocitáme v nějakém prostoru. A na nás je ta volba, zda chceme v tomto prostoru být vidět, zářit, šířit lásku a své poslání, a nebo stát někde ve stínu, být potichu a moc se neprojevovat. Jak to máte vy? Jste spíš puťka domácí, a nebo rozevlátá dračice? 🙂 Promiňte mi ty výrazy…
Ani jedno není špatně, pokud to, co žijete je od srdce a v souladu s vašimi pravými pocity. K tomu, abychom dokázaly cítit své tělo a vnímat jemné pocity, musíme začít vypínat svou mysl.
Ta je naší největší překážkou k harmonii, štěstí a lásce. Jediná forma existence naší mysli je totiž skrze myšlenky a ty jsou většinou o bolestivé minulosti a nebo nejisté budoucnosti. Učit se vědomě vypínat svou mysl a naopak dávat prostor svému dechu, tělu a srdci, to je cesta lásky.
Žena dokáže měnit prostor, do kterého vstupuje. Dokáže měnit energii, která tam je, náladu a pocity lidí kolem. Když si to převedeme na naše pohlaví, tak žena je tím prostorem, který vytváří a muž do něj vstupuje a přizpůsobuje se.
Tento dar máme my ženy a je úžasné, že můžeme prostor vědomě měnit, ovlivňovat a přinášet tak do něj klid, pocit bezpečí, harmonii a lásku.
Musí vnímat každý nádech a výdech a cítit své tělo. Být v něm svou pozorností.
A tím, jak uvnitř sebe cítí lásku, jistotu a přítomný okamžik, tato neuvěřitelná energie lásky dostane všechny lidi kolem. Budou se na ní dívat, něčím je bude přitahovat.
Teď nedávno se mě ptala kolegyně v práci: „Jak ty to Leni děláš, že se ráno v šest usmíváš a sršíš energií?
Moje odpověď byla: Soustředím se na svůj dech a mám z toho radost. :-)“
Jak jednoduché, viďte? Stačí jen být uvnitř sebe a přijímat to, co se děje kolem. To je ten klíč. Já ráda vyčnívám v prostoru. Baví mě hluboce se nadechovat a vydechovat, baví mě být inspirací pro ostatní ženy a ukazovat jim, že i ony se mohou mít rády a radovat se ze života.
Baví mě vytvářet pro ženy bezpečný a láskyplný prostor, kde se mohou projevit a chovat se tak, jak to zrovna cítí. Každý týden se setkáváme v ženském kruhu, kde se vzájemně učíme, rosteme a podporujeme se k tomu býti ženami s velkým Ž.
Jak moc vyčníváte vy? Sdílejte do komentářů a buďte samy sebou. 🙂
– Krásné jarní dny, s láskou Lenka