Chvíle zastavení

Představte si, že jedete autem. Je krásné, naleštěné, má červenou barvu a oslňuje všechny kolem.  Jedete rychle, křižovatky projíždíte na červenou, nekoukáte doleva doprava. A i přesto, že svítí kontrolka oleje a nafty, vy jedete dál…. A najednou se z něj začne kouřit a vaše auto stojí na místě. Přišla chvíle zastavení.

S naším tělem je to často dost podobné jako s příběhem červeného auta. Přehlížíme všemožné „kontrolky“, v podobě únavy, stresu, bolesti hlavy, bolestivé menstruace či jiných zdravotních a psychických problému, až naše tělo řekne STOP! TAKHLE UŽ TO DÁL NEPŮJDE!

A potom už nezbývá nic jiného, než zastavit a polevit. Protože pokud to neuděláme, čeká nás ještě větší rána. Z nějakého průzkumu vyplynulo, že lidé řeší dříve kontrolku u auta, než li pomyslnou kontrolku svého těla. Bohužel části těla se už tak snadno nevymění.

MŮJ PÁD

Můj příběh začal pádem ze schodů ve čtvrtek 30.8. 2018 v 18. hod. Běžela jsem s odpadky ke kontejneru a těšila se, jak se nadýchám, po celém dni doma, čerstvého vzduchu. Ještě jsem si chtěla hodit do auta připravené podklady na páteční přednášku o sebe-vědomí… A místo toho přišel bolestivý pád. Pohmožděná, natažená a naražená pravá noha, křik na celý bytový komplex a bolest jako blázen.

No a tak jsem pěkně na celý měsíc byla doma, chodila o berlích a odpočívala. Zpomalila své tempo (jinak to totiž ani nešlo :D) a prosila ostatní o pomoc: „Přineseš mi prosím čaj? Svlečeš mi tu druhou nohavici? Miláčku, můžeš mi umýt vlasy?“ … Byla to někdy sranda.
A zároveň to bylo tááák fajn, tolika péče najednou a jenom pro mě. 🙂

A taky konečně opravdový důvod, proč všemu říct NE a bez výčitek!

A tak jsem celý ten čas věnovala sama sobě. Přehodnocovala svůj dosavadní život a své konání. Změnila jsem jídelníček, zpomalila jsem, jak své pohyby, tak i myšlenky a více si všímala celého procesu za tím, svého vnitřního klidu. Meditovala jsem, četla knížky, přehodnocovala své podnikatelské plány a odpočívala.

Tento rok je pro mě rokem pouštění, vnímání sebe sama a svých pocitů. Namísto plánování a rozvíjení svého podnikání, které jinak tak ráda posouvám dál a kreativně tvořím, si dopřávám čas na odkládání věcí, které mi berou energii a životní radost. Zkrátka cítím, že potřebuji vytvořit prostor pro něco nového, a tak musím zase jiné věci odložit a některé nadobro pustit. A je to tak v pořádku.

Ale zase úplně jsem nelenila a přeci jen jsem za dobu odpočinku vyplodila něco pro vás a speciálně pro vaše vnitřní dítě. Vytvořila jsem meditační nahrávku Léčení vnitřního dítěte, která má moc léčit naše zranění pramenící z dětských let.  >>ZDE MŮŽETE MEDITACI PROZKOUMAT<<

JAK TO MÁŠ TENHLE ROK TY?

Pokud cítíš, že ti tvé tělo dává signály a cítíš se pod tlakem, tak si dovol zabrzdit a uvědom si, které činnosti jsou nutné pro tvé přežití a které zkrátka a dobře nutně dělat nemusíš. Začni důvěřovat proudu lásky a tomu, že vše je tak, jak má být a že vše přijde ve správný čas do tvého vědomí a života. A proto si dopřej dostatek času na péči o sebe, o své tělo a soustřeď se na svůj vnitřní klid.

A tak mé největší moudro a uvědomění z této nemalé pauzy je:

„Žij život klidný, jemný a dopřávej si dostatek prostoru a času na sebe a své zájmy. Buď trpělivá a věz, že se věci dějí tak jak mají a přijdou v tu správnou chvíli. Žij s otevřeným srdcem, odpouštěj a nezapomeň na to, že tvá nejhlubší podstata je tvořena esencí lásky. A ty jsi láska.“ 

Krásný den Ti přeje…

…. usmívající se Lenka