Od svých 15ti let jsem trpěla na opakované záněty močového měchýře. Nikdo si se mnou nevěděl rady. Lékaři mi jen pořád dokola dávali antibiotika a nedokázali zjistit, z čeho a proč se záněty pořád opakují, když v moči nejsou žádné baktérie. Posílali mě takzvaně od čerta k ďáblu a já zažívala nejhorší období svého mladistvého života.
Nemůžu sedět ve škole s ostatními a v klidu se soustředit na látku, kterou probíráme. Nemůžu se vyčůrat, aniž bych nebrečela bolestí. Nemůžu se milovat, aniž cítím bolest. Nemůžu odjet jen tak na výlet, aniž bych s sebou neměla láhev s teplou vodou, kterou jsem si zahřívala podbřišek. Nemůžu si dát alkohol s přáteli na oslavách mých narozenin…. A dalších tisíc omezení.
V té době jsem nevěděla, že existuje něco jako práce s myšlenkami, práce s emocemi, sebepřijetí, sebeláska a přítomný okamžik. Nikdy jsem to neprožila a ani mě nikde (doma či ve škole) neučili, že jsou i jiné cesty, než antibiotika a slepá důvěra západní medicíně.
Na to jsem přišla až později, když jsem si řekla „Dost! Už do sebe nebudu cpát chemii, která mi stejně nepomáhá.“ A začala jsem pátrat po alternativách. Narazila jsem na čínskou medicínu a začala jsem měnit přístup ke své nemoci. Měnit stravu, která mi škodí. Pracovat na sobě.
Prošla jsem regresní terapií, konstelacemi, navštívila jsem spoustu různých přednášek a přečetla spoustu knih na téma duchovní rozvoj a léčení. Pravidelně jsem navštěvovala lekce hatha-jógy, která mi moc pomohla s vyprázdněním mysli, hlubokým dechem, vědomím těla a nastavením vnitřního klidu.
A díky tomu jsem se začala uzdravovat. Převzala jsem totiž zodpovědnost za zdraví svého těla a nečekala jsem, že mi někdo pomůže. Ten někdo neexistuje. Jsme to my sami- JÁ. Na své cestě jsem potkala spoustu zajímavých lidí, najednou byli všude. Každý mě posunul blíže k uzdravení.
Jedna z věcí, které jsem už musela zpracovat sama, byly mé myšlenky a mé emoce. Močový měchýř přímo reagoval na všechny mé negativní emoce, které jsem ihned bezpečně „nevypustila“ a nechala jsem si je tak trochu hnít uvnitř sebe.
Pokud jste si alespoň u jednoho příkladu řekla „Ano, tohle znám“, tak právě s tím vám mohu už teď poradit. Koukněte na odkaz níže.
Také vám chci říct, že nejste sama, kdo to tak má. Kdo cítí tyto pocity a má tyhle myšlenky. Je spousta žen, kterým se chybějící láska k sobě samé projevuje různými bolestmi a zdravotními problémy.
Já tyto pocity mívala taky a močák to na mě vždycky hned prásknul. Vše bylo o mé hlavě – o mých myšlenkách. Ty mi nepřímo způsobovaly bolest močáku. Když jsem se naučila vnímat to, nad čím přemýšlím. Jaké myšlenky mám o sobě, o své kráse, o světě, o své nemoci, tak jsem zjistila, že mé nastavení mysli je jednou z těch příčin, proč bolestmi trpím.
„Jak by taky mohlo mé tělo dobře fungovat, když ho nemiluju? Když popírám a nevěřím v jeho moudrost a sílu? Když jsem stažená, špatně dýchám a nenaslouchám jeho důležitým signálům?“
Moje rada je naslouchejte svému močáku, snažte se s ním udržet kontakt i během dne, dýchejte hluboce do břicha a ptejte se sama sebe „Jak se cítím, co mi schází? Je něco v mém životě, čím si ubližuji?“
Tímto získáte spoustu odpovědí a současně si dovolíte čas se sebou sama. Zastavení. Vnímání. Cítění. Respekt ke svému tělu.
Já jsem pro ženy, které trpí opakovanými záněty a bolestmi močového měchýře, vytvořila stránku www.milujsvujmocak.cz. Můžete si tam stáhnout zdarma meditaci Léčení mého močového měchýře. Je na světě také elektronická kniha Jak se navždy zbavit chronických bolestí močového měchýře, kde jsou všechny rady a poznatky z mé cesty ke zdravému močáku a šťastné ženě.
Tak tam mrkněte.
S láskou a úctou k vašemu ženství,
Lenka ♥